Studie záplavových území

Rozsah prací u tohoto typu studií je poměrně stručně a jasně definován. Cílem je stanovení záplavových území pro povodně Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ a především stanovení aktivní zóny. Zadání práce pak obvykle vypadá takto:

"Dokumentace bude sestávat z geodetického zaměření území podél toku v rozsahu potřebném pro výpočet a stanovení záplavového území a aktivní zóny. Výpočet bude proveden matematickým modelem metodou nerovnoměrného proudění. Dokumentace bude zpracována v rozsahu daném vyhláškou MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a s ohledem na Metodiku stanovení aktivní zóny záplavového území v platném znění."

Úspěch práce závisí na několika faktorech. Prvním z nich je pokud možno co nejlepší znalost zájmového území. Podrobný průzkum je tedy základem dobře udělané práce a musí proběhnout v předstihu před geodetickým zaměřením. Součástí průzkumu je provedení co nejpodrobnější foto a videodokumentace tak, aby byla většina území zdokumentována a nebylo potřeba se během práce opakovaně vracet. I tak je většinou potřeba v závěru prací kritická místa navštívit znovu.

Z důvodu vlastního zpracování studie, ale i z důvodu jejího dalšího používání jsou všechny fotografie a videzáznamy lokalizovány a převáděny do GIS. Řešitel studie má pak ve fotodokumentaci po celou dobu práce ve fotodokumentaci a videodokumentaci pořádek a rychlý přístup k informacím.

Stanovení drsností. V průběhu průzkumu je nutné nasbírat všechny podklady a informace pro pozdější stanovení drsnostních charakteristik v celém zájmovém území. Vzhledem k tomu, že nová verze programu Hydrocheck umožňuje zadávání drsností nepřímo pomocí kódů, byl změněn způsob práce s drsnostmi. Dříve bylo jen velmi těžké měnit bodové drsnosti v profilech z tohoto důvodu byly vyplňován bodové drsnosti pouze mimo koryto a v korytě byla používána globální drsnost, kterou bylo možné v celém úseku trati snadno změnit.

Nyní jsou ve studiích vyplňovány všechny drsnosti v celém příčném profilu a snadná možnost korigovat vlastní hodnoty drsností během výpočtu zůstává zachována.

Druhým důležitým okamžikem je kvalitní geodetické zaměření. Zde je důležité, aby měl vodohospodář vycvičené vlastní geodety se kterými dlouhodobě spolupracuje. Zkušenosti geodeti získávají poměrně dlouho, ale zaběhnutá spolupráce ušetří všem hodně času a kvalitní zaměření se významně promítne nejen do kvality vlastních výpočtů, ale i do kvality stanovení záplavových čar a aktivní zóny.

Vlastní výpočty metodou ustáleného nerovnoměrného prodění probíhají s využitím programu Hydrocheck. Vybrané objekty pak samostatným programem Hydrocheck2. Výsledky výpočtů, tedy hladiny pro jednotlivé průtokové stavy jsou pak převáděny do mapy. Metodika výpočtu a stanovení záplavových čar a aktivní zóny je podrobněji popsána zde.

V řadě studií, jako například na Ještědském potoce se práce na studii rozšíří o další činnosti. V průběhu prací naši společnost kontaktoval urbanista, který v obci Křižany prováděl v době zpracování studie aktualizaci územního plánu. Po vzájemné dohodě jsme se domluvili na spolupráci tak, aby se podařilo skloubit aktualizaci územního plánu s výsledky námi zpracovávané studie záplavového území.

Urbanista nám pomohl definovat kritická místa v obci, zejména dopravně významné mostky, objekty u kterých se předpokládalo v povodňovém plánu ohrožení povodní. Současně definoval a lokalizoval rozvojové zóny v obci a požádal nás o jejich vodohospodářské posouzení.

Tuto protislužbu jsme nabídli a provedli s tímto výsledkem. Posuzováno bylo 27 návrhových zón. Z nich 16 leželo mimo dosah Q₁₀₀ a z vodohospodářského pohledu jsme k nim neměli žádné připomínky. 2 návrhové zóny zasahovaly do aktivní zóny a realizace jejich výstavby by negativně ovlivnila odtokové poměry. Tyto lokality jsme zamítli pro jakoukoliv výstavbu.

Zbývajících 9 návrhových zón bylo mimo aktivní zónu. U těchto lokalit jsme určili orientační hladinu přirozeného terénu nad kterou lze bez dalších studií bez problémů stavět.

Ukázky

(Kliknutím možno otevřít větší obrázky)
	1. Ukázka stanovení aktivní zóny v programu Hydrocheck.
	2. Ukázka mapy se zákresem záplavových čar a aktivní zóny. Podkladovou mapou je Základní referenční mapa Zabaged v měřítku 1:10000. Tu však lze kombinovat s dalšími podklady, mimo jiné i s ortofotomapou a je možné promítnout oba podklady do sebe.
	3. Ukázka fotodokumentace připojené v GIS. Každá lokalita má v mapě svojí značku ke které jsou připojeny fotografie a videozáznam. Jedna lokalita může mít více fotografií a naopak jedna fotografie může být současně připojena k více lokalitám. Ke každé lokalitě i fotografii jsou připojeny základní informace.
	4. Každá návrhová zóna má v mapě svou značku a k ní jsou připojeny další informace. Ke každé návrhové zóně můžeme zobrazit evidenční list ve kterém je tabelárně popsaná návrhová zóna i její hodnocení z pohledu aktivní zóny a protipovodňové ochrany. Mimo jiné obsahuje evidenční list i fotodokumentaci.

© Hydrosoft Veleslavín s.r.o. 2004 - 2006 správce serveru: hydrosoft@hv.cz

ISO 9001 Hydrosoft Veleslavín s.r.o. U Sadu 13, 162 00 Praha 6 tel/fax : 220 611 045